O tom, že aut na našich silnicích neustále přibývá, není sporu. Stejně tak je jasné, že silnice mají jen omezenou kapacitu. Pokud tedy chceme zachovat plynulost dopravy, je nutné tento problém nějakým způsobem řešit.

 

V souÄasné dobÄ› se k tomu používají v podstatÄ› dvÄ› metody. Jednou z nich je rozÅ¡iÅ™ování stávajících vozovek. Díky tomu na nich může být více pruhů, což znamená, že po nich projede najednou více aut. Tím bude provoz plynulejší a také se omezí nebezpeÄí dopravní nehody.

 

provoz na dálnici

 

Další metodou je stavba nových silnic, zejména obchvatů měst. Ty zase vytváří nové cesty, po kterých mohou vozidla jezdit, což opět dopravě uleví. Navíc se v tomto případě uleví i městům, neboť se nebudou muset potýkat s takovým hlukem a smogem, zejména pak z nákladních automobilů.

 

Na první pohled se to tedy zdá jako rozumné Å™eÅ¡ení, avÅ¡ak když se zamyslíme, zjistíme, že je v podstatÄ› neudržitelné. Aby bylo totiž možno rozšířit silnici Äi postavit novou, je nutné k tomu zabrat půdu. NejÄastÄ›ji se jedná o kvalitní ornou zeminu, na které by bylo možné pÄ›stovat potraviny. A problém je, že jakmile se zde postaví silnice, obnova pole je v podstatÄ› nemožná.

 

víceproudová silnice

 

V důsledku to tedy znamená, že zde sice mohou plynule jezdit auta, avÅ¡ak zároveň vyprodukujeme ménÄ› potravin. To je ostatnÄ› také jeden z důvodů, proÄ jsme tak závislí na dovozu – plocha naší zemÄ› a zvláštÄ› úrodné půdy je již tak dost malá ve srovnání s poÄtem obyvatel, rozhodnÄ› není potÅ™eba ji jeÅ¡tÄ› ubírat.

 

Se zvyÅ¡ujícím se poÄtem aut vÅ¡ak také souvisí nutnost mít stále více míst na parkování. Proto Äasto mizí z mÄ›st dÄ›tská hÅ™iÅ¡tÄ›, a namísto nich jsou zde parkoviÅ¡tÄ›. Ano, můžeme si stěžovat, avÅ¡ak auta zkrátka nÄ›kde stát musí, a to, co staÄilo například pÅ™ed deseti lety, je dnes zoufale málo.

 

Ideálním Å™eÅ¡ením by samozÅ™ejmÄ› bylo omezení poÄtu vozidel na silnicích celkovÄ›, ovÅ¡em je pravdÄ›podobné, že k tomu v dohledné dobÄ› nedojde.